B2B MAGAZÍN O ÚKLIDU A PRO ÚKLID

Oborový adresář

Spolupracujeme

Zimní úklid: Technické služby už se chystají

Zdroj: tsk

Teprve nedávno se s námi rozloučilo babí léto, typicky podzimní sychravé a deštivé počasí nastoupilo až v druhé polovině října. Ti, co se starají o zajištění sjízdnosti silnic a schůdnosti chodníků v zimním období, ale nečekají až na první sníh. Přípravy na zimní sezónu u technických služeb měst a obcí už jsou v plném proudu. „Přípravy zpracování Plánu zimní údržby komunikací začínají v dubnu po ukončení předchozí zimní údržby komunikací. Oslovujeme městské části a další subjekty v souvislosti s uplynulou sezonou a zařazením komunikací do systému zimní údržby komunikací,“ říká Barbora Lišková, tisková mluvčí Technické správy komunikací hl. m. Prahy.

Nakonec – zima už pomalu přichází. První sníh na horách napadl už 22. října. Přihnala ho sem vichřice Gonzalo. Silný vítr porážel stromy a trhal z nich větve, které pak museli odklízet hasiči, trhal také dráty elektrických vedení. Vichřice, která dosahovala rychlosti až 126 kilometrů za hodinu, přinesla také výrazné ochlazení a na horách – na Šumavě, v Krkonoších i v Krušných horách – začalo sněžit. Podle pozorovatele Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Šindelové na Sokolovsku Rudolfa Kovaříka sněžilo i v nižších polohách - od 600 metrů nad mořem, ve vyšších polohách zůstával sníh i na silnicích. Sněhový poprašek pokryl i nejvyšší hřebenové partie Krkonoš, bylo to první sněžení v Krkonoších od poslední zimy.

Kdo odklidí sníh v metropoli?
Recepty na zajištění zimní údržby se různí. Pro hlavní město zajišťuje zimní úklid v metropoli Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK). Tato organizace byla zřízena už roku 1967, od roku 1996 funguje coby příspěvková organizace hlavního města Prahy. Svého předchůdce má však TSK daleko v minulosti, a to až v roce 1769, kdy byla v Čechách a na Moravě zřízena první samostatná silniční ředitelství. Jejím úkolem je spravovat veškeré komunikace v majetku hlavního města. Hodnota spravovaného majetku dnes činí téměř 68 miliard korun.
Nejde jen o zimní údržbu. TSK spravuje stovky kilometrů vozovek a cyklostezek, desítky hektarů chodníků, tisíce uličních vpustí, stovky odpadkových košů, tisíce stromů a keřů, nábřežní zdi, parkoviště P+R, vybrané autobusové zastávky, podchody, nadchody, kamerový systém, informační tabule pro motoristy, detektory, různé sčítače, světelné signalizace. Vydává publikace, mapy, osvětové letáky. V létě kropí ulice, na podzim uklízí listí, přes zimu zajišťuje sjízdnost komunikací a schůdnost chodníků. Po celý rok z veřejných prostranství odstraňuje tuny odpadků. Opravuje stávající komunikace a buduje nové.
Údržbu zajišťuje na většině komunikací v hlavním městě – ne ale úplně na všech. Z celkových 3963 kilometrů komunikací na území hlavního města jich je ve správě TSK 2293. Do zimní údržby je zařazeno zhruba 2100 kilometrů. Jednotlivé komunikace spravované TSK jsou roztříděny do tří tzv. pořadí, podle své důležitosti. Pořadí pak určuje, za jak dlouho musí být odstraněny závady ve sjízdnosti (viz box Struktura komunikací v hlavním městě).
Zimní údržba se v Praze ale neodehrává „jen“ na silnicích, sníh se odklízí i na chodnících. „Závady ve schůdnosti se odstraňují na části chodníků, které slouží výhradně chůzi v následujícím rozsahu: u chodníků, které jsou širší než 2 m, nejméně v šíři 1,5 m, u chodníků, jejichž šířka je do 2 m, nejméně v šíři 1 m a u chodníků, jejichž šíře je do 1 m, se odstraňují závady pouze v šíři chodníku, to znamená bez obrubníku,“ vysvětluje Barbora Lišková z TSK.
Část komunikací pak nespadá do působnosti TSK, ale o jejich zimní údržbu se starají jednotlivé městské části. Obvykle péče o tyto komunikace spadá pod odbor životního prostředí nebo majetkový odbor příslušného úřadu městské části, který je zodpovědný za správný průběh údržby, údržbu samotnou pak zajišťují nasmlouvané firmy. Ve chvíli, kdy napadne sníh a nestíhá se odklízet, se pak ale pravidelně rozhoří dohady o tom, co spadá do působnosti městské části a co do působnosti TSK – obě strany začnou přehazovat zodpovědnost za daný neodklizený úsek jedna na druhou. Do toho vstupují ještě další majetkoprávní vztahy. Samostatnou kategorií komunikací jsou totiž účelové komunikace, které mohou být ve vlastnictví soukromých osob nebo firem – a pro ty žádné lhůty stanovené vyhláškami pro údržbu místních komunikací v Praze neplatí.

Pražská zimní údržba v praxi
Mozkem pražské zimní údržby je dispečink umístěný v budově, kde sídlí také Dopravní podnik hl. m. Prahy, v ulici Na Bojišti 5. Slouží se tu nepřetržitě, 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, dispečeři se střídají ve směnách. Slouží tu ve třech – dispečer ve službě, tzv. sedící dispečer“, který přebírá informace a provádí jejich vyhodnocení přímo na dispečinku, a k tomu dva dispečeři-kontroloři (tzv. jezdící dipečeři), kteří – provádějí přímou kontrolu sjízdnosti a stavu meteosituace na celém území hl. m. Prahy. „V rámci klasické pracovní doby 7:00 – 15:30 hod. od pondělka do pátku je na dispečinku rovněž přítomen hlavní dispečer,“ doplňuje Barbora Lišková z TSK.
A co dispečeři na dispečinku zimní údržby všechno dělají? „Sledují vývoj meteorologické situace, vedle pravidelných předpovědí mají dispečeři k dispozici okamžité telefonické konzultace s předpovědním pracovištěm ČHMÚ, sledují aktuální přehled počasí ze silničních meteorologických stanic Varovného systému, předávají souhrnné informace o stavu sjízdnosti komunikací na území hl. m. Prahy Centrální zpravodajské službě ŘSD ČR, operativně řídí ZÚK (vyhlašují určité typy výjezdů k provedení posypu komunikací zařazených do jednotlivých pořadí, řeší lokální zásahy při bodových závadách ve sjízdnosti, vyhlašují tzv. „Upřesnění činnosti“ – zda mají pracovníci zhotovitele držet pohotovost, provádět čištění, nebo zahájit výjezd podle aktuální meteosituace,…,“ vypočítává činnost dispečerů na dispečinku zimní údržby Barbora Lišková z TSK.
Technika i zásoby posypového materiálu musí být připraveny samozřejmě už před nástupem zimy. „Počet techniky se určuje v závislosti na rozsahu komunikací. Na posypovou sůl a roztok chloridu vápenatého máme smluvně pronajaté skladové kapacity a ty se v letním období doplňují na maximální kapacitu. Průměrná spotřeba posypové soli za uplynulých 5 let je cca 20 tisíc tun za jedno zimní období,“ říká k tomu Barbora Lišková. Pro letošní zimní sezónu má Technická správa komunikací hl. m. Prahy připraveno 70 sypačů pro komunikace I. pořadí, pro údržbu komunikací II. a III. pořadí 51 mechanizmů a dvě sněhové frézy a ještě je tu jeden sypač pro operativní zásahy Integrovaného záchranného systému. A pokud přijde kalamita? „V případě kalamitní situace řídí ZÚK krizový štáb hl. m. Prahy. TSK má v případě většího spadu sněhu nasmlouvané vedle standardní techniky, nakladače a nákladní automobily stavebních firem,“ objasňuje Barbora Lišková z TSK.

Různá města – různé recepty
Některá města ji zajišťují prostřednictvím městem k tomu zřízené organizace typu technických služeb města, někde tyto služby nakupují u specializovaných firem, někde tyto způsoby kombinují.
Např. Jihlava sází také na městem řízenou organizaci – nicméně nikoli v podobě příspěvkové organizace, ale klasické společnosti s ručením omezením, která je zřízena a ovládána městem. „Jde o městem zřízenou společnost Služby města Jihlavy, s.r.o.,“ říká tiskový mluvčí magistrátu města Jihlavy Radek Tulis. Na zajištění zimní údržby se tu podílí 5 dispečerů, 20 pracovníků na manuální práce a 11 řidičů, kteří se střídají v nepřetržitých 24 hodinových směnách. „Společnost Služby města Jihlavy má k dispozici 3 sypače, 5 multikár M-26, 2 nakladače a 1 traktor s radlicí k posypu silnic a chodníků,“ popisuje Radek Tulis z jihlavského magistrátu technické vybavení pro zimní údržbu. Pokud technika nestačí, musí vypomoct i další externí subjekty. „Další počet potřebné techniky si SMJ najímají dle dohody se subdodavateli. Záleží na tom, jaké jsou klimatické podmínky. Většinou při velkém spadu sněhu povoláváme traktory s radlicemi na úklid místních komunikací, těžkou techniku na nakládání a odvážení sněhu, čtyřkolky na úklid chodníků na sídlištích a ještě SMJ najímá i pracovníky na ruční úklid zastávek MHD a přechodů ve městě. Jde o práce na dohodu, protože se zejména z ekonomických důvodů nevyplatí mít tyto lidi na celoroční pracovní úvazek,“ popisuje Tulis.
Služby města Jihlavy mají plně na starost nejen údržbu komunikací, ale i veškerou péči o k tomu potřebnou techniku, včetně investic do obnovy technického vybavení. „Vše je v režii městské společnosti SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY s.r.o. Např. obnova multikár M-26 probíhá zhruba po sedmi letech provozu, investuje se také do zimních nástaveb a pluhů. Tyto prvky se montují na víceúčelová vozidla, která jsou v provozu pro potřeby SMJ po celý rok. Opět jde o ekonomickou stránku věci, aby si auta na sebe vydělala a nejezdila jenom během zimní údržby,“ vysvětluje Radek Tulis.
Podobně, přes městem zřízené sročko, řeší údržbu komunikací také ve Zlíně – zimní údržbu tu zajišťuje městem plně ovládaná firma Technické služby Zlín, s.r.o. „Ta však má nasmlouvanou řadu činnosti spojených se zajištěním zimní údržby s řadou dalších firem či občanů - převážně v místních částech města,“ podotýká tiskový mluvčí zlínského magistrátu Zdeněk Dvořák. Firma má také na starost investice do obnovy či rozšíření techniky. „Technické služby Zlín, s.r.o. průběžně obnovují a doplňují potřebnou techniku, město do obnovy techniky investuje každý rok,“ podotýká Zdeněk Dvořák ze zlínského magistrátu.
Zlín není zrovna malé město, zimní údržba si tu tak žádá docela početný ansámbl. „Celkově se na zajištění zimní údržby ve Zlíně podílí (v profesích dispečer, řidič, pracovník ručního čištění, externí zaměstnanci a pracovníci na dohodu, včetně dílen, nákupu a skladu) cca 120  pracovníků,“ dodává. K dispozici mají dostatek potřebné techniky. „Jde o poměrně široký sortiment mechanizace od velkých silničních sypačů, strojů pro údržbu chodníků, multicar, traktorů, nakladačů a ručních fréz až po sklady posypových materiálů a zařízení na výrobu solanky,“ vypočítává Zdeněk Dvořák.
Reprezentantem odlišného způsobu, kdy zimní údržbu zajišťuje najatý externí dodavatel, jsou například České Budějovice. „Zimní údržbu provádí na základě uzavřené smlouvy dodavatelská firma, .A.S.A. České Budějovice s.r.o.,“ potvrzuje tisková mluvčí Magistrátu města České Budějovice Jitka Welzlová. Na dodavatelské firmě je, aby si zařídila dostatek lidí i techniky potřebné pro zvládnutí zakázky pro město. Před dvěma roky s tím byl trochu problém. Zima tehdy prověřila systém zimní údržby v Českých Budějovicích skutečně vydatně. Bohatá sněhová nadílka znamenala pro město totální kalamitu – společnost A. S. A., která měla už tehdy zimní údržbu ve městě na starosti, nedokázala vlastními silami tak velkou porci práce zvládnout. Loni bylo proto město pro případ sněhové kalamity rozděleno na čtrnáct sektorů a bylo také určeno, jaké firmy, s jakým vybavením a kde by přišly v takovou chvíli na pomoc společnosti .A.S.A., s níž město nakonec, přes kritiku její práce během předešlé zimy, smlouvu nerozvázalo. Loňská zima ale byla na sníh dost chudá – uvidí se, jaká bude ta letošní.

Zimní údržba stojí peníze
Zajistit v zimě schůdnost chodníků a sjízdnost silnic stojí města i obce dost peněz. Ve městech jde o miliony, které je nutné každý rok v obecní kase najít. Ve velkoměstě, jako je Praha, jde o stovky milionů, které je nutné každý rok za údržbu silnic a chodníků v zimě zaplatit. „Náklady na zimní údržbu jsou různé podle výboje počasí v zimě. Za uplynulých pět sezon se náklady pohybovaly v rozmezí od 730 do 520 mil. Kč za jedno zimní období,“ říká Barbora Lišková z TSK.
I v dalších městech ale za zimní údržbu komunikací platí dost peněz, byť o dva řády menších, než v Praze – miliony ročně. „Úklid veřejných prostranství, chodníků a cest stojí město každý rok asi 30 milionů korun, z toho šlo loni na zimní údržbu kolem 6 milionů korun,“ říká Jitka Welzlová z českobudějovického magistrátu. V Jihlavě stála údržba komunikací za celý rok město 26 700 000 korun. „Zimní údržba z toho představovala 13 200 000 korun,“ říká Radek Tulis z Magistrátu města Jihlavy.
Ve Zlíně počítají s celkovými náklady na údržbu komunikací kolem 30 milionů. „Pro čištění je v rozpočtu (bez zimní údržby) vyčleněna částka cca 16,8 mil. Kč. Na zimní údržbu dle stanoveného OPZÚ je dále vyčleněna částka cca 13,6 mil. Kč,“ říká mluvčí zlínského magistrátu Zdeněk Dvořák.

Struktura komunikací v hlavním městě
Komunikace zařazené do I. pořadí – vozovky silnic I. třídy a dopravně důležitých silnic II. třídy místních komunikací, po nichž je vedena rozhodující dopravní zátěž veřejné hromadné dopravy, linkové osobní dopravy, příjezdové místní komunikace k velkým zdravotnickým zařízením a další významné místní komunikace. Komunikace I. pořadí se udržují chemickým rozmrazovacím materiálem, pouze v chráněných krajinných oblastech a oblastech zdroje pitných vod zdrsňujícím inertním materiálem.  U komunikací zařazených do I.a pořadí je stanoven limit ke zmírnění závad ve sjízdnosti nejméně na jednom jízdním pruhu v každém jízdním směru do 2 hodin od výjezdu techniky. U komunikací označených jako I.b pak do 4 hodin.

Komunikace zařazené do II. pořadí – zbývající úseky silnic II. třídy nezařazené do I. pořadí, sběrné místní komunikace nezařazené do I. pořadí a důležité obslužné místní komunikace. Komunikace II. pořadí se udržují chemickým rozmrazovacím materiálem, pouze v chráněných krajinných oblastech a oblastech zdroje pitných vod zdrsňujícím inertním materiálem. U komunikací zařazených do II. pořadí je stanoven limit ke zmírnění závad ve sjízdnosti nejméně na jednom jízdním pruhu v každém jízdním směru do 12 hodin od výjezdu techniky.

Komunikace zařazené do III. pořadí – ostatní obslužné místní komunikace nezařazené do II. pořadí. Komunikace zařazené do III. pořadí se udržují až po ošetření komunikací I. a II. pořadí, udržují se chemickým rozmrazovacím materiálem, pouze v chráněných krajinných oblastech a oblastech zdroje pitných vod zdrsňujícím inertním materiálem. U komunikací zařazených do III. pořadí je stanoven limit ke zmírnění závad ve sjízdnosti nejméně na jednom jízdním pruhu v každém jízdním směru nejpozději do 48 hodin od výjezdu, avšak až po ošetření vozovek I. a II. pořadí.

Neudržované komunikace – místní komunikace, na nichž není třeba vykonávat zimní údržbu z důvodu dopravní bezvýznamnosti, dané vyhláškou hl. m. Prahy č. 45/1997 Sb. hl. m. Prahy, ve znění pozdějších předpisů vyhlášky hl. m. Prahy č 35/1999 Sb. hl. m. Prahy.

Nemotoristické komunikace (chodník, pěší zóny, náměstí) – zahrnují zejména přístupové cesty k objektům, v nichž mají sídlo školy, zdravotní, sociální a kulturní zařízení, ke stanicím metra, k vlakovým a autobusovým nádražím, k významným státním a městským institucím. U chodníků, které jsou širší než 2 metrů, se schůdnost zajišťuje nejméně v šíři 1,5 m, u chodníků, jejichž šířka je do 2 metrů, nejméně v šíři 1 m., u chodníků, jejichž šíře je do 1 metrů, pouze v šíři chodníku bez obrubníku.

Insourcing, nebo outsourcing v komunálním úklidu?
Obec může úklid zajistit několika způsoby, každý z nich má své přednosti i svá úskalí. První možností je úplný outsourcing, kdy je starost o zajištění úklidu přesunuta plně na externího dodavatele, který ji provádí svými prostředky, svou technikou. Obci tak odpadá nutnost nakupovat drahou techniku, kterou využije jen po malou část roku a platit specializované zaměstnance, kteří s touto technikou mají zacházet. Soukromý dodavatel má své lidi a techniku a je na něm, aby zajistil dostatečné kapacity pro splnění zakázky, kterou od města dostal. Výhody tohoto řešení jsou jasné. Zodpovědnost za vykonávané činnosti je plně přenesena na dodavatele služby, město nemusí řešit koordinaci prací či vytíženost pracovníků a techniky, její pořizování, údržbu a obnovu.
Jenže – outsourcing má i své nevýhody. Tak úplně se ani při něm obec starosti o komunální úklid nezbaví. Sice už nemusí mít pracovníky, kteří úklid přímo zajišťují, nicméně potřebuje někoho, kdo plní kontrolní funkce vůči dodavateli (přebírky prací apod.). Vyvstává také problém, jak dodavatele „uhlídat“, aby nenavyšoval objem realizovaných prací bez ohledu na jejich skutečnou potřebu. Navíc v případě nenadálé okamžité potřeby se město dostává při kompletním outsourcingu do problémů – objem prací je stanoven smlouvou, cokoli navíc si dodavatel rád nechá draze zaplatit, případně to nebude ani schopen v danou chvíli dostatečně rychle zajistit – kvůli tomu, že jeho zdroje jsou zrovna vázány jinde, například na pravidelném, smluvně dohodnutém úklidu v jiném městě.
Další možností je zajištění úklidu kombinací outsourcingu a vlastní činnosti. V tomto modelu nastavení komunálních služeb využívá obec outsourcing především v činnostech, které vyžadují použití specializované techniky – tady si najímá specializované externí dodavatele konkrétních služeb – a na různé podpůrné práce či na koordinaci celého procesu využívá vlastní zaměstnance. Město si tak nemusí pořizovat drahou specializovanou techniku, kterou nebude po většinu roku potřebovat, nemusí platit její specializovanou obsluhu a má větší kontrolu nad celým procesem komunálního úklidu. Pro město ale rostou v tomto modelu nároky na koordinaci jednotlivých činností – neboť ta zůstává plně na něm. Navíc je nutné, aby někdo kontroloval práci jak vlastních pracovníků, tak pracovníků externího dodavatele.
Poslední možností je ponechat komunální úklid plně v režii města a zajišťovat ho prostřednictvím své zřízené organizace. Tento model využívá řada měst. K výhodám patří, že
úklid a další služby jsou přímo řízeny městem a jsou tak prováděny jen v potřebném rozsahu, operativně se mohou v případě potřeby přehodnotit priority v prováděných pracích, realizované činnosti se dělají nejen pro město, ale i pro jím zřízené příspěvkové organizace, které za ně jinak platí, při řešení kalamitních stavů je možno zapojit i další provozní pracovníky města a město má k dispozici vlastní areál a technické zázemí pro komunální techniku. K nevýhodám tohoto řešení městského komunálního úklidu patří vysoké pořizovací náklady na nákup potřebné komunální techniky, její údržbu a obnovu, vysoké nároky na řízení pracovního kolektivu a zajištění kvalifikovaných pracovníků a také to, že zodpovědnost za vykonávané činnosti a z nich vyplývající případné škody nese v tomto případě přímo město.

QUARTAL MEDIA informuje

Ke konci roku 2012 bylo ukončeno vydávání tištěného čtvrtletníku FUNERAL QUARTAL, který se věnoval problematice pohřebnictví.
Oborový B2B magazín ÚKLID+ČIŠTĚNÍ vychází v tištěné podobě již osmým rokem. Můžete si jej přečíst i v elektronické verzi, která je zdarma k dispozici na portálu floowie.com
V loňském roce bylo zastaveno vydávání elektronické verze dvouměsíčníku s názevem ÚKLID+ [INFO]. Všechna vydaná čísla jsou dostupná v našem archivu a na portálu floowie.com

Aktuální elektronická verze magazínu ÚKLID+ČIŠTĚNÍ

Magazín ÚKLID+ČIŠTĚNÍ v plnohodnotné elektronické verzi pro PC, Mac, Android a iOS

Kompletní archiv všech dosud vydaných čísel najdete volně přístupný zde

Doporučujeme

 

UKLIDPLUS.CZ je internetový portál magazínu ÚKLID+ČIŠTĚNÍ, který vychází jako dvouměsíčník ve Vydavatelství MAC, spol. s r.o.,
redakce oborových časopisů QUARTAL MEDIA.

Adresa redakce: Na Spojce 968/7, 101 00 Praha 10 - Vršovice.

Tel. +420 226 218 862, fax: +420 226 218 865, e-mail: redakce@uklidplus.cz, www.uklidplus.cz